Socha Sv. Liboria

Štítky:

Socha sv. Liboria - bdělý a horlivý pastýř, svatý bojovník proti nevěřícím. Narodil se vznešeným rodičům a od dětství byl horlivý ve snaze po křesťanské dokonalosti. Byl nadaný a dobře se učil. Stal se knězem, který ostatním dával dobrý příklad. Byl prý zdrženlivý, střídmý, tichý, mírný a vytrvalý v duchovním životě.

Více zpráv se o něm začíná objevovat rokem 348, kdy byl zvolen biskupem v Le Mans ve Francii. Byl bdělým a horlivým pastýřem své diecéze, pokračoval ve svém vzdělávání a čerpal posilu z příkladů svatých, o nichž četl. Nikdy nechtěl zůstat v nečinnosti. Mnoho se modlil a rozjímal z Bible, často navštěvoval obce své diecéze, všude nadšeně kázal a snažil se o povznesení náboženského života lidu. Protože byl skromný a plný lásky, své příjmy využíval ve prospěch chudých i na stavbu chrámů. Dával stavět kostely, pomáhal nemocným a je uváděno, že i zázračně uzdravoval. Byl odborník na ledvinové a žlučové kameny – proto jedním z atributů je kniha se třemi kameny.

Jako biskup působil prý 49 let. Ostatky Libora byly uloženy v manském chrámu a na jeho přímluvu se těm, kteří ho vzývali, se začalo dostávat milostí, o které prosili. Pověst o něm se rozšířila a císař Ludvík Pobožný zatoužil získat ostatky pro Sasy, kteří byli nakloněni pověrám a surovostem, aby se na jeho přímluvu změnili. Měšťané v Le Mans se zdráhali císařskému poselstvu ostatky vydat, až je biskup uklidnil, že se světci přimlouvají nejen za obyvatele místa svého odpočinku, ale také za kohokoli, kdo je na kterémkoli místě vzývá. A tak byly Liboriovy ostatky v r. 836 vyzvednuty a převezeny do Paderbornu. Podle legendy byl v doprovodu páv, proto se dostal i mezi jeho atributy. Za třicetileté války byly prý ostatky uloupeny a po pěti letech navráceny do Paderbornského dómu. Datum Liborovy památky se měnilo z 23.7. na 9.6. a nyní je v martyrologiu 9.4. Také v Čechách byly k němu konány pobožnosti, konkrétně v roce 1676. Při Karlově opatství v Praze bylo založeno Bratrstvo sv. Libora, které mělo dost členů a zvláštní církevní výsady. Pobožnosti se konali u snad zachované sochy na Karlově.

Socha sv. Liboria je vedena jako kulturní národní památka pod rejstříkovým číslem 35072/6-4774. Autor sochy není znám, nicméně je zde podoba tvorbě učenci M.B.Braunovi a také velká podobnost se sochařským ztvárněním sochy sv. Jana Nepomuckého ze Zájezdce, tudíž je možné, že jde o sochu ze stejné dílny, či od stejného autora. Sloh odpovídá letům 1700 až 1731. Materiál je sekaný středně hrubozrnný a jemnozrnný pískovec. Výška torza sochy je 91cm a podstavce je 220 cm.

Původně byla socha součástí zámku a stávala v rohu nynější zahrádky u vchodu na hřiště. Do dnešní doby byl dochován pouze podstavec se schody a torzo sochy. Chyběla světcova hlava a pravá ruka, na četných místech draperie pluviálu došlo ke ztrátě původní modelace. Vzhledem ke značnému poškození a velkému úbytku originální hmoty kamene nebylo vhodné sochu opravit pouhým doplněním částí umělým kamenem a tak torzo sochy je zakonzervováno a byla vyhotovena kopie sochy světce z přírodního kamene. Tato rekonstrukce byla zhotovena na základě dochovaného originálu, dostupných archivních materiálů a analogií v okolí. Restaurátorské práce byly dokončeny v roce 2016.